Manažer rozsáhlého oddělení si jednoho dne všimne nového zaměstnance a zavolá si ho do kanceláře. „Jak se jmenujete?“ „Petr,“ odpoví zaměstnanec. Manažer se zachmuří. „Podívejte se, nevím, v jaké firmě jste pracoval před tím, ale já nikoho neoslovuji křestním jménem. Zavání to familiérností a končí to znevážením autority. Oslovuji zaměstnance zásadně příjmením – Novák, Pekař, Pokorný – to je vše. A mě oslovujte zásadně pane Konečný. Takže teď, když jsme si to vyjasnili, jaké je vaše příjmení?“ Nový zaměstnanec si povzdychne a odpoví: „Miláček. Jmenuji se Petr Miláček.“ „Dobře, Petře. Takže další věc, kterou vám chci říct, je…“
