Děda vzpomíná na staré dobré časy: „Když jsem byl chlapec, maminka mne posílala do obchodu na rohu s jednou desetikorunou a já se vždy vracel s pěti pytlíky brambor, dvěma bochníky chleba, třemi lahvemi mléka, kusem sýra, krabicí čaje a deseti vejci. Jojo… Teď už to nejde… Mají tam příliš mnoho těch zatracených bezpečnostních kamer.“
