Zde je můj vlastní obsah.
Manažer rozsáhlého oddělení si jednoho dne všimne nového zaměstnance a zavolá si ho do kanceláře.
„Jak se jmenujete?“
„Petr,“ odpoví zaměstnanec.
Manažer se zachmuří.
„Podívejte se, nevím, v jaké firmě jste pracoval před tím, ale já nikoho neoslovuji křestním jménem. Zavání to familiérností a končí to znevážením autority. Oslovuji zaměstnance zásadně příjmením – Novák, Pekař, Pokorný – to je vše.
A mě oslovujte zásadně pane Konečný. Takže teď, když jsme si to vyjasnili, jaké je vaše příjmení?“
Nový zaměstnanec si povzdychne a odpoví: „Miláček. Jmenuji se Petr Miláček.“
„Dobře, Petře. Takže další věc, kterou vám chci říct, je…“