Přijde pán ke krejčímu vyzkoušet na zakázku objednaný oblek a první, čeho si všimne, jsou příliš dlouhé rukávy. „Žádný problém,“ říká krejčí, „jen dejte ruce před sebe a ohněte je v lokti. Vidíte, už je to v pořádku.“ „Ale koukněte, límec mi sahá až po uši!“ „Dobře, jen trochu ohněte záda, ještě kousek, tak, to je ono.“ „Ale šlapu si na konce kalhot!“ „Stačí, když malinko ohnete kolena, tím se to srovná. A je to! Koukněte se do zrcadla, ten oblek vám padne jako ulitý!“ Pán tedy odchází, zkroucený jako preclík. Na ulici projde kolem lavičky, na které sedí dvě ženy. Jedna říká: „Podívej, chudák támhleten pán.“ „Jo, ale koukni, jaký má nádherně vypasovaný oblek!“
