Zde je můj vlastní obsah.
Křesťana ve starém Římě honí lev. Křesťan letí ulicemi, pak vyběhne ven branou a vběhne do lesa. Tam kličkuje mezi stromy. Nakonec je mu jasné, že neunikne. Lev ho dohání. A tak v zoufalství padne na kolena.
„Bože můj,“ úpěnlivě se modlí, „učiň z tohoto lva křesťana.“
V tu chvíli padne na kolena lev a modlí se: „Děkuji ti, Bože, za stravu, kterou teď budu z tvé milosti požívat...“